Tak
TARAGÜI jsem pořídil, zatím mám za sebou teprve pár nálevů.
Ich melde gehorsam, že ...
NIČ!
Slabota.
Respektive ... ano, není to špatné matéčko, ale se Selectou se to absolutně nemůže srovnávat.
To je jiná liga!
Tedy pěkně po pořádku:
Taragüi + energia, elaborada con palo.Připravováno v kameninové kalabase, z důvodů senzorického posouzení rovněž ve skle.
Maté středního řezu, větviček celkem dost (je to con palo), ne nijak extra prachové (no spíš vůbec, prachu minimum).
Nálev temně žlutý až tmavě okrový, po sednutí lístků poloprůhledný, čirý (nejni tam ten prach).
Bomilla se neucpává.
Hutnost spíš menší, mezi zuby nic nedrhne, jazyk po patře celkem volně klouže.
Chuť - jemná, samozřejmě těžší typ s hořkým "ocasem" a náznakem něčeho hooodně temného a hořkého úplně v pozadí aftertastu.
Nálevů snese vícero, ale hořkost potom postupuje směrem ke sladkosti, která je doprovázená vytrácením řízného charakteru.
je tam guaraná ... ale se mnou tedy zde nic nedělá, přijde mi jí tam asi málo. Spíš je tam chuťově trochu cítit, maté je i přes zmiňovanou hořkost v prvních nálevech marginálně nakyslé, pak se ale guaraná vymáčí a zbývá ustupující jemňounká hořkost.
Není nezajímavé, ale já bych ho doporučil začátečníkům. Na Paraguajské maté je to prostě cucáníčko...
Chystám se dát jej s fajfkou, uvidíme, kam se ten truňk posune.