Sběratelství

[bigdragon]

No já mám pouze 3 dýmky (plný jeden stojánek ) a snažím se je kouřit všechny ale jedna je na Presbytarian a tu doma nesmím

[Prorok]

No já mám pouze 3 dýmky (plný jeden stojánek ) a snažím se je kouřit všechny ale jedna je na Presbytarian a tu doma nesmím

nic si z toho nedelej, ja mam jeden plny stojanek na 5 a pomalu se plnici stojanek na 7 a kourit doma nesmim ani jednu

[Soptík]

Chtěl bych se tady vyjádřit k otázce sběratelství dýmek, a jejich kouření. Nechci nikoho zatracovat, nebo snad kritizovat za to když sbírá dýmky a přitom je zapřísáhlý nekuřák. Já si jenom nedovedu představit, že bych se na dýmky jenom díval. Vždyť dýmka je přeci úplně o něčem jiném. Ten klid, když pěkně rovnoměrně hoří a ten pocit když pěkně a příjemně hřeje do dlaně. Vždyť je to daleko víc, než se jenom dívat na nějaké, třeba drahé a luxusní kousky do zasklené vitríny. Dýmky bez honě a tepla je jenom polovina.

Já si zase nedovedu představit, že bych kouřil ze starých sbírkových vzácných porcelánek, nebo z obrovské hliněnky s hlavičkou ve tvaru hlavy indiánského náčelníka. Také mám obrovskou vyřezávanou "krakonošovku" z Proseče, která je sice plně funkční, ale já ji používám k dekoračním účelům na chalupě. Takže na tyhlety dýmky se opravdu jenom dívám - tedy těším jimi svoje očička a vůbec mi nepřijde divné, že je nekouřím.

Je mi jasné, že se nedá kouřit třeba ze starých vzácných porculánek, nebo třeba z Prosečky. To ale jsou opravdu spíš muzejní (nebo snad archajické) kousky. Ze staré dědovi fajfky by se mě taky kouřit nechtělo, jednak je to památka a potom by mě to z ní stejně nechutnalo. Spíš jsem myslel na to, že když už si nějakou pořídím (řekněme do sbírky) nemůžu odolat a chci si ji užít celou a se vším všudy!

[Šimi]

Spíš jsem myslel na to, že když už si nějakou pořídím (řekněme do sbírky) nemůžu odolat a chci si ji užít celou a se vším všudy!

Moje řeč. V hospodě si taky nekoupím pivo nebo jídlo proto, abych se na něho láskyplně koukal.

[Todík]

Spíš jsem myslel na to, že když už si nějakou pořídím (řekněme do sbírky) nemůžu odolat a chci si ji užít celou a se vším všudy!

Moje řeč. V hospodě si taky nekoupím pivo nebo jídlo proto, abych se na něho láskyplně koukal.

Já mám doma jednu faju po jednom dědkovi (vzal jsem ji vysloveně do sbírky), ale Tobě ji dám přeblafnout. Budu Tě při tom pozorovat!!!

[Šimi]

TODÍKU
to je ale trochu jiná situace. Taková fajfka je památeční, kterou jsi si nepořídil, ale která se stala tvým dědictvím. Nebavíme se teda už nákupu fajfky do vitrýny. Navíc předpokládám, že je nepoužitelná.

[Twineryy]

Já si dovedu představit koupit si dýmku a nekouřit ji. Zatím jsem to ještě neudělal, ale představit si to dovedu .

[Todík]

TODÍKU
to je ale trochu jiná situace. Taková fajfka je památeční, kterou jsi si nepořídil, ale která se stala tvým dědictvím. Nebavíme se teda už nákupu fajfky do vitrýny. Navíc předpokládám, že je nepoužitelná.

Ale nééé, to není po mým dědulovi, to je po dědkovi mého známého, od kterého jsem ji koupil do sbírky (i když já jich ve sbírce zase až tak moc nemám, protože ty co dýmám nepovažuji za sbírkové), protože byla nezvyklého tvaru! Ale té ani celková generálka už moc nepomůže. Ale vnější design je moc hezký! Je krásně vyřezávaná...

[Todík]

Já si dovedu představit koupit si dýmku a nekouřit ji. Zatím jsem to ještě neudělal, ale představit si to dovedu .

Z Afriky mi jeden známý dovezl pár zdobených domorodých dýmek z ebenu a ty také nekouřím....

[Todík]

Já si dovedu představit koupit si dýmku a nekouřit ji. Zatím jsem to ještě neudělal, ale představit si to dovedu .

V Maroku jsem si koupil kovovou berberskou vytepávanou dýmečku na kif a tu také nebafám - nemám ten kif!

[Šimi]

TAk dobře, přiznám se. Mám svou první dýmku schovanou z nostalgie a už ji taky nebafám.

[Todík]

TAk dobře, přiznám se. Mám svou první dýmku schovanou z nostalgie a už ji taky nebafám.

Neboj - nejsi sám. A budou časem přibývat...

[Soptík]

Spíš jsem myslel na to, že když si nějakou pořídím (řekněme do sbírky) nemůžu odolat a chci si ji užít celou a se vším všudy!

Moje řeč. V hospodě si taky nekoupím pivo nebo jídlo proto, abych se na něho láskyplně koukal.

Lepší bych to ani neřekl. A co se týče paní nostalgie, jako první dýmky, je to pro mě stejně požitek si z ní aspoň párkrát do roka zabafat! Není to opravdu ani tak o výborný chuti a už vůbec ne o krásným, nebo neobvyklým vzhledu, natož o nějaké výstavce, ale nejspíš právě o těch vzpomínkách. A právě proto to jsou taky hezký chvilky.