Aha tak sem zas trochu chytřejší.
Mě šlo spíš čistě hypotetikcky v tom bodě 4 o to že třeba někdo by si moh říct : ve škole mi to nešlo a než bejt chudej metař nebo socka tak to radši pudu do kláštera kde mi dají aspoň místo na vyspání a něco do žaludku.
Nejde o to že bych si myslel že mniši (řádové sestry nebo jak se jeptiškám říká) sou lenoši co se chtějí skrýt před zodpovědností. Ale zase z pohledu laika a člověka co o tom ví houbelec mi to přišlo tak že by to mohla bejt jistá forma úniku před krutou realitou
A teď z jinýho soudku...
Zjistil sem že mám souseda odvedle faráře. Je to slovák ale asi působí někde tady. Je to velice sympatickej člověk a když ho potkam tak z něho cosi vyzařuje...neumim to popsat ale je to něco jako strašná pohoda, slunce, optimismus a já nevim co ještě.
Předevčírem sme se potkali na parkovišti u aut (většinou parkuje s autem vedle mýho-asi proto teď Julča tak pěkně jezdí
) a on si mi stěžoval že mu někdo strčil do zámku od vchodových dveří sirku...
Ale nebyl při tom rozhořčenej nebo tek něco. S vlídnou tváří mi to v klidu povídal.
Většina lidí co znam by se kabonila a možná by i nadávali ale on ne.
Co chci říct...
Že prostě nevim jestli mam z toho člověka takovej dobrej pocit protože vím že je duchovní a nebo je to jen jeho náturou.
Já sem sice navenek nevěřící ale i tak razim heslo že "něco" ten náš blázinec musí řídit a je fuk jak tomu kdo říká (Bůh, Aláh, UFO ...)
A taky razim heslo : Věř a víra tvá ti pomůže.
A přiznejme si kdo si (a to myslim i na ateisty) někdy neřek "Panebože pomoz mi..."
Pro mě není víra o tom že bych musel každou neděli do kostela, modlit se před jídlem a tak. Pro mě je to vnitřní a zcela soukromá záležitost ke který nepotřebuju to "oficiální" pozlátko.
Ikdyž sem zvědavej jako opice a někdy bych měl chuť se jít podívat na mši ale vyčníval bych tam páč fakt netušim co se tam kdy dělá a sluší a patří
Šmankote to sem se zas rozepsal, koho bych tima slintama otvravoval tak prosím ať se nezlobí.