od itrnda » 19 čer. 2020, 18:55
Toto již mnohokrát řešili klasikové:
Strávil jsem tedy večer v klubu svém, a navrátil jsem se do Bakerovy ulice až večer. Bylo skorem devět hodin, když jsem vstoupil do našeho pokoje. První dojem, když jsem otevřel dvéře, byl, že vypukl oheň, neboť pokoj byl tak naplněn kouřem, že světlo lampy na stole stojící skorem v něm zanikalo. Když jsem však vešel dále, obavy mé byly zaplašeny, neboť byl to čpavý kouř ze silného, hrubého tabáku, kterýž mě dusil v hrdle a podráždil mne ke kašlání. Dýmem pozoroval jsem v neurčitých obrysech Holmese, jenž seděl tu na lenošce ve svém županu, drže malou hliněnou dýmku svou mezi rty.
Několik závitků papíru rozloženo bylo kolem něho.
„Nastydl jste se, že kašlete, Watsone?“ pravil.
„Nikoliv. Jen jedovatý tento dým mne dráždí.“
„Věřím, že skutečně čpí, když i vy tak tvrdíte.“
„Čpí jen? Jest přímo nesnesitelný.“
„Otevřete tedy okno.“