Podněty k pořádání dýmkařských soutěží

[vitsoft]

I když při soutěžích v pomalém kouření dýmky obvykle panuje neformální atmosféra, v zájmu regulérnosti dosažených výsledků by mělo být dodrženo několik formalit, zejména pokud se soutěže účastní více dýmkařských klubů a pokud mají být výsledky a rekordy započítávány do evidence oficiálních soutěží.

Ředitel soutěže by měl uvést, kým a s jakou přesností byl navážen soutěžní tabák, případně nabídnout možnost namátkové kontroly. Dále jse třeba výslovně prohlásit, že se soutěží podle pravidel CIPC a ta nejdůležitější stručně zrekapitulovat:

1. Při soutěži lze používat pouze dřevěné dusátko o průměru 15 mm a soutěžící musí během úpravy popela držet dýmku v ústech.
2. Není dovoleno podporovat hoření máváním s dýmkou ani foukáním do hlavičky shora.
3. Náústek lze oddělit od hlavičky dýmky za účelem vyklepání nebo vyfouknutí kondenzátu, avšak závodník nesmí použít drátový čistič ani jiný dýmkařský příbor.
4. Vyhasnutí dýmky je závodník povinen bezprostředně hlasitě oznámit stevardovi a zvednout svoji registrační kartu.
   Současně s rekapitulací soutěžních pravidel je může některá stevardka pantomimicky předvádět, podobně jako to dělají letušky během předletové bezpečnostní instruktáže.
5. Při rozdělování soutěžního tabáku, zápalek, dýmek, by závodníci měli mít možnost vybírat je poslepu sami vlastní rukou.
6. Před zahájením nacpávání by měl stevard vyzvat každého závodníka ke kontrole soutěžní dýmky jejím profouknutím, zejména pokud se soutěží s vlastními dýmkami, aby se vyloučilo podezření, že v ní zůstaly zbytky tabáku z minulého kouření.

[vitsoft]

Možnost pokračování v soutěži po prvním vyhasnutí, jak je hezky popsáno v bartušovské reportáži, není žádnou novinkou, takto se soutěžilo celou první polovinu sedmdesátých let (jen bez těch trestných panáků).
Soutěžící, kterému se podařilo na začátku zapálit pouze jednou ze dvou přidělených sirek, ohlásil při prvním vyhasnutí Druhá zápalka!, bezprostředně zapálil uspořenou sirkou a mohl pokračovat v soutěži.

Poslední klání s takto uvolněnými pravidly bylo Celostátní setkání dýmkařů v Českém Těšíně 24. 5. 1975, kdy jsme na začátku ještě hlasovali, zda budeme soutěžit podle starých pravidel s možností druhého připálení, anebo již podle nových regulí CIPC.
Možnost opětovného zapálení dodává soutěžícím klid, odvahu riskovat a dosáhnout lepších časů, takže v Českém Těšíně pro stará pravidla nepřekvapivě hlasovala většina dýmkařů včetně mne. Jak se ukázalo, k mé škodě, neboť jsem druhou zápalku ohlašoval až jako poslední a mohl jsem tedy soutěž vyhrát, pokud by se závodilo striktně dle CIPC.

Nějaká jednotná standardní pravidla jsou samozřejmě na mezinárodních soutěžích nezbytná, ale na druhé straně novomalínské trestné panáky, individuální dusátka či nedodržování suché desetiminutovky jsou sympatickým folklórem na méně oficiálních klubových setkáních.

[Yetenek]

Jako člověk na soutěže nejezdící se zeptám: Jaký má smysl ta suchá desetiminutovka?

[Fénix]

Osobně se domnívám, že jde hlavně o to udržet v počátku soutěže klid a ticho, soustředění na dýmku a pořádek na stole. Většinou se mluví o možnosti nepřípustného zvlhčování tabáku vlhkým dechem apod., ale to se mi moc nezdá.